Nejlevnější voda je ta, která do zahrady přijede sama a zůstane v ní

V ideálním stavu by o tomto tématu ani nemělo smysl psát. Pokud by lidé zahrady a pole manažovali podle přírodních zákonů, země by si dokázala poradit s případným suchem i extrémními přívaly deště. Dokonce by z toho uměla vytěžit, vždyť občasné záplavy v nivách řek vedly k jejich zúrodnění a dodaly okolním plochám potřebné živiny.
Jenže v ideálním stavu nežijeme, dokonce přesně naopak. Lidské aktivity způsobily změnu klimatu a ta se v praktickém životě projevuje například i tím, že srážky jsou stále více rozloženy v průběhu roku nerovnoměrně.

Neznamená to vždy, že ročně spadne méně vláhy. Ale ta, co spadne, přijde najednou – dovalí se v podobě přívalových srážek, které jsou natolik intenzivní, že půda a rostliny nestihnou veškerou vláhu vstřebat a tak většina vody ze země odteče. Takže zahrada či krajina je i po takovém vydatném dešti vlastně suchá. A pak ještě přijdou týdny beze srážek.

Proto u rodinných domů a na zahradách má smysl přemýšlet nad řešeními jak vodu zadržet. Vyplatí se o tom uvažovat i těm, kteří mají na zahradě studnu, protože množství a kvalita podzemních vod je do budoucna otázná a nejlevnější voda je ta, která spadne sama.

V zásadě lze vodu na zahradě zadržet třemi způsoby – podzemní nádrže, nadzemní nádoby a povrchová řešení, například dešťové zahrady.

Tepelné čerpadlo země – voda
Do jakého domu se hodí tepelné čerpadlo
Jednoduché nadzemní nádoby
Začněme nejjednodušším řešením, nadzemními nádobami. Ty postavíte pod svody ze střechy a je hotovo. No třeba myslet i na způsob, jak vodu z nádrže dostaneme. Jelikož jde o nadzemní řešení, lze využít gravitace a není třeba řešit čerpadlo. Stačí postavit nádobu zadržující srážky na nízký podstavec tak, aby se pod ventil ve spodní části nádoby dalo vsunout kbelík či připojit hadice, a voda z nádoby je k dispozici.