„Neměl jsem čas.“ Věta obchodníka, která by měla zajímat každého obchodního ředitele

Obchodník přijde ráno do práce. Odpoví na e-maily, doplní CRM, připraví nabídku, absolvuje poradu, řeší reklamaci zákazníka, dohledává podklady a odpoledne připravuje prezentaci.

V pět hodin zavře notebook.

Celý den pracoval.

Ale kolik času skutečně prodával?

To není jen provokativní otázka. Výzkumy ukazují, že obchodníkům samotný prodej zabírá překvapivě malou část pracovního týdne.

Salesforce ve své studii mezi 5 500 obchodními profesionály z 27 zemí zjistil, že obchodníci tráví 70 procent svého času neprodejními činnostmi, například administrativou nebo přípravou schůzek.

Rozsáhlá analýza McKinsey na vzorku 23 000 obchodníků zase zjistila, že typický obchodník stráví přímými obchodními interakcemi se zákazníky méně než třetinu pracovního týdne.

Platí tedy firmy obchodníky za obchod — nebo za všechno kolem něj?

Kolik času by měl obchodník skutečně prodávat?

Martine, existuje číslo, kolik procent pracovní doby by měl obchodník opravdu obchodovat?

„Univerzální číslo bych firmám nedával. Jinak bude vypadat den člověka, který prodává po telefonu, a jinak obchodníka, který uzavírá několik velkých B2B kontraktů ročně. Ale pokud zjistím, že obchodník většinu týdne řeší administrativu, interní komunikaci a provozní záležitosti, chci vědět proč.“

„Nejdůležitější otázka podle mě není, jestli pracoval osm hodin. Otázka je, kolik z toho času věnoval aktivitám, které vytvářejí nebo posouvají obchodní příležitosti.“

Data mu dávají za pravdu. McKinsey zjistil, že výkonnější obchodníci tráví se zákazníky přibližně o 20 až 25 procent více času než méně výkonní.

Za co se obchodníci nejčastěji schovávají?

Co vám obchodník nejčastěji řekne, když se ho zeptáte, proč nemá dost schůzek nebo nových příležitostí?

„Že neměl čas.“

„A moje další otázka by byla: Dobře. Co jste tedy dělal?“

Podle Fobera je potřeba odlišit skutečně potřebnou práci od činností, které pouze vytvářejí pocit vytíženosti.

„E-mail je práce. CRM je práce. Nabídka je práce. Interní porada je práce. Ale ani jedna z těch věcí sama o sobě ještě neznamená, že vzniká nový obchod.“

„Obchodník může být večer úplně vyčerpaný a přitom celý den neudělat téměř nic, co by vytvořilo novou obchodní příležitost.“

Platíte člověka za 80 tisíc. A on přepisuje tabulky

Má vůbec obchodník s vysokým platem dělat administrativu?

„Nějakou samozřejmě ano. Bez CRM, evidence a přípravy obchod fungovat nebude. Ale firma by si měla položit ekonomickou otázku: Opravdu chceme, aby člověk, kterého platíme za získávání a rozvoj zákazníků, několik hodin týdně dělal práci, kterou může dělat někdo jiný nebo kterou lze zjednodušit?“

Tady už nejde jen o disciplínu obchodníků.

Jde o produktivitu celé firmy.

McKinsey dlouhodobě upozorňuje, že standardizace a automatizace činností mimo kontakt se zákazníkem může obchodníkům uvolnit čas na hledání příležitostí, přípravu vyjednávání a samotnou práci se zákazníkem.

„Někdy majitel nadává, že jeho obchodníci málo prodávají. Pak se podíváte do jejich kalendáře a zjistíte, že jim firma sama naplánovala tři interní porady, nechala je řešit servis zákazníků a ještě po nich chce několik reportů.“

„V takové chvíli bych nezačínal u obchodníka. Začal bych u jeho šéfa.“

Co by měl manažer kontrolovat každý týden?

Takže má šéf obchodníkům počítat telefonáty?

„To může být stejně špatně jako nekontrolovat nic.“

Podle Fobera záleží na konkrétním obchodním modelu.

„Počet telefonátů je užitečný jen tehdy, pokud víme, že telefonáty v našem typu obchodu skutečně vedou k dalšímu kroku. Jinak vytvoříme systém, ve kterém lidé splní číslo, ale obchod nevznikne.“

Manažera by podle něj měla zajímat především cesta od aktivity k výsledku.

Kolik vzniklo nových příležitostí? Kolik jich postoupilo do další fáze? Kolik bylo relevantních jednání? Jak dlouho příležitosti stojí? Proč se obchody ztrácejí? A především: má obchodník dostatečně naplněný obchodní trychtýř i pro příští měsíce?

„Obrat je pohled do zpětného zrcátka. Když obchodník dnes nemá aktivitu, na obratu se to může projevit až za několik měsíců.“

„Pracuji na velkých zakázkách“

Co když obchodník nemá mnoho schůzek, ale tvrdí, že pracuje na několika velkých příležitostech?

„To může být naprosto v pořádku. U komplexního B2B obchodu nepotřebuji stovku telefonátů týdně.“

„Ale musí být vidět pohyb. Kdo na straně zákazníka rozhoduje? Jaký je další krok? Kdy má nastat? Co musí zákazník vyřešit? Co jsme udělali od posledního jednání?“

Pokud na tyto otázky obchodník dlouhodobě neumí odpovědět, věta „pracuji na velké zakázce“ přestává být podle Fobera obchodním argumentem.

Stává se výmluvou.

Kdy už není problém v systému, ale v člověku?

To je možná nejnepříjemnější otázka.

Firma může odstranit administrativu, zjednodušit CRM, omezit porady, dát obchodníkovi kvalitní databázi a jasně určit, co od něj očekává.

A výsledky stejně nepřijdou.

Kdy byste řekl, že problém už není ve firmě, ale v obchodníkovi?

„Ve chvíli, kdy má člověk podmínky, ví, co má dělat, dostal podporu a přesto potřebné aktivity dlouhodobě nedělá.“

„Nemůžeme všechno svádět na procesy. Obchod je profese, ve které musíte aktivně vstupovat do situací, kde můžete být odmítnuti. Volat lidem, domlouvat schůzky, ptát se, vyjednávat, vracet se k rozjednaným případům.“

Výzkum ostatně ukazuje, že výkon obchodníků nevysvětluje jedna jednoduchá veličina. Systematický přehled více než 250 odborných studií identifikoval vedle osobních faktorů také organizační, sociální, zákaznické a situační vlivy.

Jinými slovy: někdy je problém v obchodníkovi. Jindy v prostředí, které mu firma vytvořila.

Co byste udělal první týden ve firmě, kde obchodníci tvrdí, že nemají čas prodávat?

Fober by podle svých slov nezačal motivačním školením.

Začal by kalendářem.

„Chtěl bych vidět skutečný pracovní týden obchodníků. Ne prezentaci managementu o tom, jak by měl jejich pracovní týden vypadat.“

„Kam mizí čas? Kolik ho trávíme se zákazníky? Kolik administrativou? Kolik na poradách? Co z toho musí skutečně dělat obchodník a co jsme na něj pouze historicky navěsili?“

Teprve potom podle něj dává smysl řešit výkon jednotlivých lidí.

Protože možná nejdražší obchodník není ten, který bere 80 tisíc korun měsíčně.

Nejdražší může být obchodník za 80 tisíc, kterému firma nedovolí obchodovat.

A pro majitele firmy nakonec zůstává jednoduchá otázka:

Víte, co včera vaši obchodníci skutečně dělali — a kolik z toho vedlo k obchodu?

Martin Fober

Martin Fober se více než 20 let pohybuje v obchodě, vedení obchodních týmů a rozvoji obchodníků. Profesní zkušenosti získal mimo jiné ve společnostech Kooperativa, Auto ESA, Srovnejto.cz a Ušetřeno.cz. Věnuje se obchodnímu vyjednávání, rozvoji obchodníků a sales managementu. Podle údajů na svém webu proškolil více než 3 000 obchodníků a manažerů a má za sebou přes 8 000 hodin školení, mentoringu a konzultací.

Related Articles

- Advertisement -pr clanky

Mohlo by Vás zajímat